Fotografování jako časožrout, který mě baví a něco stojí

Fotografování jako časožrout, který mě baví a něco stojí

Fotím ráda. Z dosavadních zkušeností mohu říci, že se fotky líbí především těm, kdo jsou na nich. Tak by to mělo být a dělá mi to velkou radost. Fotím pro radost 🙂

Jak se uživit fotografováním?

Na otázku „Jani a co za ty fotky chceš?“ mi vždycky bylo divné říct si o peníze, protože to dělám ráda. Proč ale? Přišlo mi to hloupé, protože je vlastně zvláštní přivydělávat si koníčkem. Protože neumím určit tu správnou cenu. Bojím se, že to bude moc anebo málo. Tak raději neřeknu NIC.

„Uvědom si svůj strach a překonej ho“

Četla jsem spoustu návodů a doporučení, jak si focením přivydělat. Většinou to ale k ničemu nevedlo. Možná to byl strach, že by se pro mě zábava stala povinností. Ale s přibývajícími možnostmi kolem mě a také lidmi, kteří mi promlouvají do duše, jsem pohled na věc změnila. K mému prozření také pomohlo přečtení knížky Ve svém živlu od Kena Robinsona.

Marian Kabele mi pak otevřel oči dokořán svým článkem, kde všechno moc pěkně spočítal. Nejspíš jsem musela odjet až do Kanady, aby se můj přístup k sobě a fotografování změnil.

Přemýšlíte nad tím, jaká je přiměřená hodnota fotografie?

Cena nízká nebo žádná vyvolává dojem, že fotograf je šmudla. Vysoká cena naopak odrazuje od oslovení vůbec. Říká se, že pokud si neceníme práce sami, nebude si jí cenit ani ten pro koho je výsledek určen.  Něco pravdy na tom asi bude.

Ať už fotíme se sebevětším nadšením, fotky třeba zůstanou jen v počítači, na facebooku nebo někde v šuplíku. Nejspíše je to nějaký psychologický faktor, že pro lidi má mnohem větší hodnotu to, za co zaplatí. Váží si toho potom více.

Samotné focení je pouhá špička ledovce

Čas, který fotograf stráví při samotném focení je pouhá špička ledovce, která je pro klienty viditelná. Pod touto špičkou se skrývá především čas strávený komunikací s klientem, grafické úpravy fotografií, čas a náklady na dopravu, opotřebení techniky, atd.

Přestože sama nejsem zastáncem upravování fotek, bez grafických úprav bych fotky nikomu nedala.  Tyto úpravy zaberou přibližně stejný čas jako samotné focení. Následuje předání fotek klientovi, nebo nahrání na internet, odkud si je klient může stáhnout.

Čas strávený při samotném focení je tedy to jediné, co z práce fotografa většinou vidíte. Ve skutečnosti to ale není ani polovina času, který nad celým procesem „fotografování“ musí fotograf strávit.

Jak spočítat odměnu pro fotografa

Fotografie spadá mezi umění a je tak velmi těžké definovat její skutečnou cenu. Mnohdy se jedná o částky subjektivní v závislosti na tom, jak jsou časově a proveditelně náročné. Někdy jsou navíc ovlivněné vkusem, či dokonce dobou.

Pro představu můžeme na chvíli uvažovat o práci fotografa z hlediska hodinové mzdy, která je často používána u jakéhokoliv jiného povolání. Zde je třeba brát v potaz čas celkového procesu fotografování, a to od prvotní komunikace, přes úpravy, až po předání hotových fotografií, a ne jen samotné „mačkání spouště“.

Na závěr poznamenejme, že hodinová sazba nereflektuje všechny faktory. Stejně jako každý podnikatel je fotograf vystavován technickému pokroku, opotřebování vybavení (fotoaparátu, objektivů,…), musí pracovat se spolehlivým a výkonným počítačem, a to především kvůli náročným grafickým programům pro úpravu fotografií a nutnosti zálohovat práce, protože mnoho okamžiků znovu zachytit nelze. Náklady spojené s fotografií jsou mnohem vyšší než si mnoho „nefotografů“ vůbec dokáže uvědomit.