Pro samou práci, Vánoce a přípravu výstavy jsem ani nestihla povyprávět pocity z Asie. Cože, Janina byla v Asii? No JO – byla! Už v září 2016 jsme se vydali opět na cestu. Tentokrát tříměsíční, s batohem jako kabinovým zavazadlem. Směr Thajsko a Bali.
Pro mě to bylo poprvé do Asie a poprvé na takovou dobu pracovat na dálku. V Maroku jsme si zkusili, že to může fungovat, a tak bylo na čase posunout se na další level jakési “samostatnosti”.
Cílem v Thajsku byl ostrov Koh Lanta, kde je také coworking KoHUB, který měl už Martin ozkoušený z předešlé zimy. V Thajsku jsme strávili 1 měsíc. Pár dní v Bangkoku a zbytek na malém ostrůvku Koh Lanta, který nám byl naším dočasným thajským domovem.
Když bych měla napsaný check list toho, co chci v Asii vidět a zažít, asi by vypadal takhle nějak:
- vidět svítící plankton
- vidět delfíny
- najít si opici kámošku někde v přírodě
- potkat slona
- nepotkat žádný nemilý zvířátko a pavouky
- výletovat na takových těch typických lodičkách
- posunout svůj šnorchlovací level
- užít si noci na pláži
- surfovat
- cestovat na motorce a nenabourat
- pracovat na dálku v coworkingu a všechno zvládnout
- thajská masáž
A jak to celé dopadlo? O tom si můžete přečíst tady a brzy také v článku o našem cestování na Bali…
Bangkok jako svět sám o sobě
Na cestě z Prahy do Bangkoku jsme to vzali samozřejmě “zkratkou” přes Šanghaj. No 15 hodin v letadle a pár hodin k tomu na letišti, to je skoro jak nic. Vždycky se na to těším, jak malá, jak si pěkně odpočinu, mrknu na filmy, budu si číst, až jsem z toho nakonec tak rozlámaná a ospalá, že po příletu jsem ráda, že jsem.
Takže první dny v Bangkoku jsme vzali hodně easy – žádný spěch, dospat deficit a posun, podívat se po městě v klidu, hlavně ať je to bez migrény…
Bangkok je zkrátka a jednoduše velký město v teplé krajině. Takže, když vylezete vcelku odkudkoliv, dostanete facku jak blázen – ve většině vnitřních prostor frčí klimatizace. To já si úplně neužívám, ale později jsme zjistili, že to není jen Bagkok. Na ulicích to tu bylo tak nějak obdobné, jako jsem si představovala, jako jakýkoliv projev řízení se prostě troubí. Kdykoliv, kdekoliv, na kohokoliv. Z pohledu chodce mi tu řízení moc smysl nedává.
Prošli jsme si tedy pár městských čtvrtí, dali projížďku na lodi, ochutnala jsem svoje první thajský Pad-thai – u kterýho jsem ještě měla sílu vyndavat a přehazovat Martinovi ty malinký krevetky, navštívili jsme palác a já byla připravená a nadšená na další pokračování – tak trochu mimo civilizaci.
Lidi kolem sebe zbožňuju, ale občas se těším mimo civilizaci…
Vzali jsme noční autobus do Krabi a odtamtud další minibus, který nás dovezl do našeho cíle, na ostrov Koh Lanta.
Koh Lanta mimo sezónu pro mě byla jako balzám na duši – není tu totiž skoro nikdo. Ne, že bych neměla ráda lidi, to vůbec ne. Jen je na mě občas lidí až moc. Cestovat mimo sezónu se zkrátka a jednoduše podle mě vyplatí – psychicky i finančně.
Sice vám nemusí vždycky vyjít počasí, dost často třeba tak nějak úplně zmoknete, ale v Thajsku teplo pořád je, takže to ve výsledku moc nevadí. Navíc, mimo sezonu se ceny pohybují úplně jinde. Nejen za bydlení, ale také za jídlo a coworking. Místní tu jsou rádi, když zlomíte celodenní prázdnotu jejich restaurace a přijdete na něco dobrého.
Konečně, ostrov Koh Lanta na měsíc
My jsme na Koh Lantě byli skoro celý měsíc. Myslím, že to bylo ve skloubení s prací tak akorát. Tak akorát dlouhý čas na to stihnout všechno, co se tady stihnout dá.
Přes týden jsme pracovali v KoHubu a o víkendu jsme výletili. Byla tu skvělá parta lidí a když se zrovna nepracovalo, vždycky jste měli s kým pokecat u kafe. Protože nás tu nebylo v tu dobu hodně, bylo to vlastně takové rodinné prostředí, které udržoval také parádní tým KoHUBu.
Během jedné lekce Thajštiny jsme se naučili pár základních frází a pochopili, že na žádné časy se tady nehraje 😉 V hlavě nám zůstalo alespoň “Savadíká” a “Kapkunká” a po zbytek pobytu jsme si vystačili 🙂
Thajsko jako naše nové dočasné “doma”
Bydlení jsme na měsíc usmlouvali na skvělou cenu. Usmlouvali, ale kde? Vlastní domeček (chaloupka) s vlastní koupelnou, kde nám občas dělala společnost nějaká ta ještěrka nebo taky šváb. Jo, mám ze švábů panickou hrůzu, ale skámošili jsme se – v momentě, kdy mu bylo úplně jedno, že se chci sprchovat a prostě si tam tak byl se mnou. No nespustila jsem z něj oči a můj čas sprchování se rapidně snížil. Doma by ze mě měli radost – stačí dát švába do koupelny 😉
Šváb byl ale jen takový veselý bonus a naprosto vyvažoval naši radost z obřího bazénu hned za domečkem, větrákem a moskytiérou nad postelí. Pak už vám prostě vážně nic nechybí ani nepřebejvá 😉 No dobře, chyběla nám lednička a kuchyň…
A už jen stačí pronajmout motorku a můžete brázdit místní poloprázdné silnice a jezdit na výlety…
A co všechno jsme stihli na Koh Lantě?
1. Vyrazit na sever ostrova na vyhlídku
Sice toho z vyhlídky zas tak moc neuvidíte, ale můžete se zhoupnout a taky se vyblbnout při focení na samospoušť 🙂
2. Dojít na vodopád uprostřed džungle
Tohle místo a cesta sem má rozhodně svoje kouzlo. Ať už posledních pár set metrů, které jedete na motorce nebo během hodinové cesty skrz džungli podél říčky…
3. Nechat si proudem vodopádu namasírovat záda
Tu thajskou masáž jsme tak nějak nestihli, takže jsme si to vynahradili tou vodopádovou. Taky masáž, že jo 😉
4. Potkat se s opicema
Vyrazili jsme na jih ostrova do Národního parku, kde přišla řada na ty opice – no nejsme kámoši, bojim se jich – podívejte, jak hladově na mě koukala! A když se vám na cestě najednou objeví celá tlupa, není to moc fajn pocit…
5. Janina poprvé u majáku!
Možná to je trošku dětinský, ale asi jsem nikdy nebyla u takovýho toho “filmovýho” majáku pěkně u moře, kde to pořádně fouká. Naštěstí, součástí NP byla kromě opic taky džungle a maják a ty jsou boží!
6. Užívat si noci na pláži
I když nevidíte svítící plankton. Ono je vždycky na co koukat 😉 Btw. na ten svítící plankton bychom tam údajně museli být tak o měsíc později…
7. Zajet do starého města a nakoupit pohledy
Projít si přístavní molo obklopené rybáři, kteří jsou v pracovním zápřahu je docela sranda – občas se jim zasekne síť a musí skočit do vody, aby si ji rozmotali. Ale vůbec nejsem škodolibá… I tohle je součást starého města na ostrově Koh Lanta, kde čeká spoustu obchůdků se suvenýry a turistické restaurace…
8. Dát si nejroztomilejší kafe, co jsem kdy měla
Ve staré části ostrova jsme také vyrazili na pořádný kafe – teda já moc nepoznám, co je pořádný kafe, ale tohle bylo přinejmenším roztomilý a navíc se strašně milou hippie paní vedoucí v malém butiku…
9. Konečně zase pít kokosovou vodu – a rovnou z kokosu 🙂
Kdo neochutná, nepochopí… Tenhle drink prostě zbožňuju!
10. Vyrazit lodí na 4 island tour
Z 4 island tour se nám díky velkým vlnám a ne úplně příznivýho počasí stala tak nějak 3 island tour, ale to nevadí, jeli jsme na tý lodi a přežili jsme! 🙂
11. Šnorchlovat a přitom se netopit
Janina je u šnorchlování tak nějak trochu jako vorvaň – doslova. Ale už postoupila na level, kdy se při dívání pod vodu s trubkou v puse nezačne hned topit a panikařit. Jéééj!
12. Projet pláže na ostrově
Je skvělý, když máte pokaždé, kam vyrazit a i když je to vždycky pláž, vždycky je to jiný…
13. Pracovat, pracovat, pracovat
Protože bez práce není na letenku 😉
14. Zírat na parádní západy slunka
Možná jich nebylo za ten měsíc deštivý sezóny hodně, ale když se přece jen to světlo skrz mraky probojovalo, vždycky to stálo za to. Zbožňuju západy slunce, když jsou k tomu mraky. To pak nikdy nevíte, co všechno vlastně můžete čekat…
Takže moje hodnocení Thajska a ostrůvku Koh Lanta? Mimo sezonu není na co čekat! 🙂
2 Comments
Nejlevnejsi je mestsky autobus , je ale nutne pocitat s velkym poctem prestupu, nez se dostanete na kyzene misto ubytovani. Z terminalu c.1 smerem napravo asi 100 m po hlavni ulici je autobusova zastavka. Do Bangkoku muzete prijet i vlakem na hlavni vlakove nadrazi Hualamphong , ktere je pomerne blizko mesta. Dojizdeji sem vlaky jak ze severu, tak z jihu zeme, ale napriklad i z Malajsie. V jeho okoli je dostatek ubytovacich kapacit.
Ahoj, děkuju za doplnění 🙂