Konec roku 2018 pro mě byl hodně inspirativní a proto jsem začala nad focením, mojí fotovýbavou a fotkou jako takovou přemýšlet zase trochu jinak. Co se stalo a jaké změny to přineslo do roku 2019?
Inspirace na FotoŠkoda festivalu
Tak konečně přišel ten čas a já byla ve správný čas na správném místě. V Praze, zrovna v období, kdy probíhal FotoŠkoda fest.
A protože si můžu práci tak nějak uzpůsobit, využila jsem tuhle příležitost naplno a naládovala jsem si do celého týdne kupu přednášek i workshopů. O tipech pro focení, o přístupech k práci a životních příbězích skvělých fotografů, o fototechnice i o zpracování a tisku fotek a dalo mi to strašně hodně.
Workshopy s Kateřinou Janišovou a Májou Zunovou
Měla jsem tu čest potkat se se skvělou fotografkou a lektorkou Kateřinou Janišovou a modelkou Májou Zunovou hned na 2 workshopech a z obou jsem si odnesla kupu skvělých fotek.
Ano, fotit modelku je jiné a pro mě to byla úplně nová zkušenost k nezaplacení.
Mája je skvělá a ví, co dělá. A my jsme si tak mohli zkoušet, zkoumat, poznávat další kousek sama sebe a objevovat kouzlo černobílé fotografie díky monochromatickému nastavení foťáku. Protože domluva zněla jasně.
Martin Stranka – jeho přednáška a umění mezi fantazií a realitou
Neskutečnou inspirací mě taky nabyla přednáška od Martina Stranky, který vytváří neuvěřitelné fotografie na hranici mezi fantazií a realitou a nechal nás během přednášky nahlédnout i do pozadí jejich vzniku, osobních příběhů, plánování projektů i přístupu ke své tvorbě a vystavování v galeriích.
Lifestylové příběhy s Lukášem Vrábelem
Dalším workshopem, který ve mě zanechal milé pocity byl ten s Lukášem Vrábelem alias Kenjim, což je Sigma ambasador a taky děsnej pohodář.
Mohli jsme si během workshopu ozkoušet objektivy Sigma a společně se 3 modelkami jsme vyrazili do pražského centra fotit lifestylové příběhy.
A protože byl workshop docela pozdě večer, musím říct, že to byla pěkná výzva vzhledem k nedostatku světla. A tak jsem si zase mohla vyzkoušet, že to jde i jinak – stačí vybrat správnou alternativu a může vzniknout něco zajímavého.
Tisk fotografií, to je co tu chybí
Mimo to jsem se na řadě přednášek i během různých rozhovorů neustále utvrzovala o tom, že je škoda fotky pro klienty netisknout a je na čase s tím něco udělat. A tak jsem si to sama vyzkoušela.
Fotka bez papíru není fotka?
Pravdou je, že s přibývajícími možnostmi digitální fotografie, vytuněných foťáků na telefonech, kdy si každý nafotí sám, co potřebuje nejspíš upadá potřeba tisku fotek. Ale řekněte sami, nejste vděční, že generace našich rodičů fotila na film a my máme tak plná fotoalba vzpomínek?
Já jsem si od té doby, co fotím, vždycky ráda tiskla fotky z cest a rodinných událostí, ale kromě mé výstavy fotek z cestování jsem žádné jiné fotky nikdy neviděla vytisknuté ve větším formátu. O těch portrétních na zakázku bohužel ani nemluvě.
Vyzkoušení k pochopení a zdokonalování se
Fotky jsem pro klienty netiskla, poskytovala jsem pouze elektronickou podobu a je to škoda, protože vyvolaná fotka má úplně jiné kouzlo než ta na monitoru.
Sice na vytištěné fotce vidím taky mnohem více chyb a věcí, které bych ještě upravila, co bych změnila během focení a tak dál, ale to k tomu zkrátka patří a věřím, že to pro mě bude posun.
Překvapilo mě také to, že se mi líbí v tisku občas více jiné fotografie nežli na monitoru. A tak myslím, že i tisk fotografií je zároveň i skvělá forma zdokonalování se a posouvání svých dalších dovedností.
Tisk fotografií pro klienty je tu!
Párkrát na fotofestu zaznělo, že fotka bez papíru není fotka!? Pravda pravdoucí. A tak se během tohoto roku můžete těšit na své fotografie i v různých formátech na prémiovém fotopapíru od kvalitnifotky.cz.
Proto se také maličko pozměnily fotobalíčky, které nabízím. Fotografie pro své klienty chci tisknout a tímto směrem jsem také vykročila v roce 2019. Co to znamená? V balíčcích jsem snížila počet upravených fotografií a přidala tisk. Je také možnost nechat si za příplatek nachystat a vytisknout fotoknihu. Vypadají krásně!
Výběr fotografií k úpravám okem fotografa
Fotky k tisku si klienti vybírají sami mezi upravenými fotkami z našeho společného setkání. A co se týče upravování fotek, tak tady jsem se vrátila ke svým kořenům a fotografie k úpravám vybírám sama podle mého nejlepšího vědomí a svědomí.
V loňském roce jsem si vyzkoušela variantu, kdy si fotky k úpravám vybírali klienti sami, ale myslím, že to pro ně bylo mnohem více stresující, čas ubírající a náročné.
Mě zároveň nevyhovovala organizace času po focení a také to na mě působilo, jakobych na své klienty předávala kus své práce. Vlastně, jakobyste odhadovali, jak vás kadeřník učeše během toho, co vás začne stříhat. Nebo byste nakoukli kuchařovi pod pokličku v polovině vaření a odhadovali, jak to bude asi chutnat. Od kadeřníka také neodcházíte učesaní napůl a v restauraci vám kuchař jídlo naservíruje na talíř.
A tak jsem se smířila se svým přístupem, s tím, že občas můžu jít proti proudu a je to v pořádku, protože jsem si vyzkoušela obě varianty a vyhovuje mi zkrátka jen jedna.
Věnovat čas vzdělávání je důležité
Pravděpodobně by mi dali zapravdu všichni vcelku v jakémkoliv odvětví. Mám ale pocit, že v tom kreativním to tak úplně vnímáno není. Nejdůležitější je přeci praxe. A já jsem to sama trochu podceňovala, ale fotofest mě zase vrátil do správných kolejí. I když jsem řadu věcí a informací znala, opakování je matka moudrosti. Díky za to!
Co ta foto-technika?
Vždycky jsem byla zastáncem toho, že focení není tak úplně o technice. No, do jisté míry. Nyní ale přišel čas, kdy už mám občas pocit, že mě ta moje fotovýbava trochu limituje a nedovolí mi posunout se dál. Možná je to jenom zdání a prostě toužím po tom, pořídit si nový foťák, kdo ví.
Pravdou je, že můj milý Nikon D7000 s pár objektivy toho má se mnou už hooodně za sebou a co si budeme povídat, i foťák je bohužel spotřební zboží. Je to taky technika, na kterou se fotograf musí moct spolehnout.
A tak přišel čas a rozhodnutí trochu našetřit a fotovýbavu obnovit. A tentokrát to musí začít u těla. Zrcadlovka nebo bezzrcadlovka? To rozhodnutí se ještě párkrát asi změní, ale věřím, že letos se to povede a já dostanu nový vítr do těch svých kreativních plachet.
Jaké jsou moje fotocíle pro rok 2019?
- V roce 2019 jsem zase otevřená focení svateb. Není to pro mě priorita, ale těším se na to. Proč? Protože vím, že budu v Čechách. V roce 2018 jsem přecejen 2 svatby nafotila a moc jsem si to zase užila a asi mi to dokumentování lásky začalo trochu chybět.
- V průběhu roku budu pracovat na fotoprojektu (který zrovna vymýšlím a určitě brzy zveřejním, protože to bude motivace pro dodržení slibu) a zrealizuji výstavu fotek. Protože když fotky neukážu, žádná zpětná vazba se mi nedostane.
- I letos se budu dál ve fotografii rozvíjet a vzdělávat – na přednáškách i workshopech, protože mi to hodně dalo a určitě znovu dá.
- Letos bude ten rok, kdy našetřím a obnovím svou fotovýbavu, protože je to třeba.
- Předem si rozmyslím a případně domluvím s klientem, jestli budeme fotit portréty barevně nebo černobíle – fotky do černobílé varianty případně vybírám já, protože ne každé fotce černobílá sluší a je potřeba se už při focení zaměřit na jiné aspekty.
- Fotografie k úpravě vybírám sama a neupravené fotky v žádném formátu neposkytuji.
- Fotografie pro své klienty nechávám tisknout dle jejich výběru a tak je to zahrnuto také v ceníku. Protože fotka bez papíru není fotka.
Tenhle článek jsem nepsala proto, abych se obhajovala. Vím, že do focení, výběru fotek k úpravám i úprav samotných dávám kus sebe a svou práci dělám s čistým svědomím tak, jak nejlépe dovedu. Tenhle článek jsem psala, abych si ty všechny pocity a poznatky pamatovala.
Třeba se s někým z vás potkám brzy na společném fotosetkání. V případě zájmu o portrétní focení nebo pokud byste měli jakýkoliv dotaz, mě neváhejte kontaktovat.
Mějte se a smějte se 🙂
J.
Ps.: Všechny černobílé fotky v tomto článku jsou právě z workshopu s Kateřinou Janišovou a modelkou je Mája Zunová.
You might also like
