Uvědomuji si čím dál víc, že právě svatební příběhy jsou ty nejkrásnější. Nezáleží kdy a kde se odehrají. Záleží jen na lidech, kteří si svůj příběh prožívají a užívají plnými doušky.
Byli na to TŘI a řekli své ANO. Přesně v den jejich 6. výročí. S Pavlíkem v bříšku. Taková byla moje poslední svatba, kterou jsem fotila pro sezonu 2015.
Šťastní, spokojení a vysmátí, stejně jako všichni kolem. 10. 10. 2015 byl právě ten den, kdy se v Travčicích u nevěstiny maminky sjeli nejbližší přátelé a rodina, aby společně oslavili jejich velký životní krok.
Přípravy byly v plném proudu a ženich o něco více nervozní než nevěsta. To je tak, když záleží jednomu na druhém… a také na tom, aby byl právě tenhle den snový.
A jak jejich příběh začal? Poznali se vlastně díky staršímu bráchovi, který dokáže postarat o mladší ségru. Nebo možná spíše díky jeho synovi. Při oslavách narození Markétky synovce Kryštůfka, se poprvé Markét a Petr potkali poprvé. A byla z toho láska!
Být krásná, ale hlavně se cítit pohodlně a dobře. To je priorita.
Nastupuje se do aut a vyráží se na zámek do nedaleké Roudnice nad Labem, kde se v zámecké kapli koná obřad.
Nervozita, nadšení, úžas a dojetí…taková je atmosféra samozřejmě především u ženicha, ale nese se celým obřadním sálem.
Petr při pohledu na jeho krásnou nastávají ženu jen zalapá po dechu a rozsvítí se mu oči. A tam to přišlo, jsou tu oni a nic jiného.
Pohledy, ze kterých cítí všichni okolo, že Makétka s Petrem jsou tu jeden pro druhého. Nadšení a natěšení, co dalšího je ve společném životě čeká.
Přišel čas na dojemné a vtipné proslovy, tradice, hry a vše, co k takové oslavě patří…
Ačkoliv na Markétku všichni dávali pozor, na parketě se tihle dva vznášeli, že jsme všichni okolo mohli jen závidět… A samozřejmě, hlavně jim to přát.
Radost a láska, kterou kolem sebe Markétka a Petr šíří, je nepřehlédnutelná.
Ať Vám tyhle pocity vydrží i do dalších dní, týdnů, měsíců a let… Objímejte se, protože můžete a protože si to zasloužíte, užívejte si jeden druhého a těšte se na to, že už brzy budete tenhle příběh prožívat ve třech…
Děkuji Vám…
J.D.
Leave a reply